Leden 2007

Eyes

30. ledna 2007 v 20:24 | LeelooDallasova |  Animace

Love

30. ledna 2007 v 19:47 | LeelooDallasova |  Animace

Haha =o)

30. ledna 2007 v 15:02 | LeelooDallasova |  Srandičky

=o)

30. ledna 2007 v 14:35 | LeelooDallasova

H. I. M.

30. ledna 2007 v 14:31 | LeelooDallasova

České Budějovice

29. ledna 2007 v 18:25 | LeelooDallasova |  Referáty

Historie a současnost města České Budějovice

Soutok velkých jihočeských řek Vltavy a Malše si v roce 1265 zvolil český král Přemysl Otakar II. k založení města Českých Budějovic, aby tak upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu.
Město se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhalo. Za věrnost královské koruně se čeští panovníci Budějovickým bohatě odměňovali udílením četných výsad a privilegií zaručujících hospodářskou prosperitu. Již na přelomu 13. a 14. století zde byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby.
V průběhu neklidného 15. Století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Sám Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil.
Se svými 4.000 obyvateli patřily středověké České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Přesto zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad.
Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky užila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věž, které se dnes říká "Černá". České Budějovice tak získaly půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 tady byla zřízena mincovna,která zpracovávala stříbro vytěžené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova.
Během stavovského povstání a následující třicetileté války zůstaly České Budějovice opět na straně císaře a odolaly útokům stavovské armády. Moderní opevnění učinilo z města strategicky důležitou pevnost, kam během války ve třicátých letech 17. století několikrát přesídlili nejvyšší zemští úředníci a zdejší kostel tehdy krátce ukrýval české korunovační klenoty.
Zatímco vlastní válečné události mnoho škod nezpůsobily, zničení více než poloviny domů zapříčinil rozsáhlý požár v červenci 1641. Obnova města trvala několik desetiletí. Barokní éra opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu.
Tereziánské reformy po polovině 18. století učinily z Českých Budějovic sídlo nově vytvořeného kraje. Ke kulturnímu významu města přispěl řád piaristů, který se tu usadil v roce 1762 a zřídil zde latinské gymnasium. Do stejné doby spadá i vznik městského divadla. Za císaře Josefa II. bylo roku 1785 založeno českobudějovické biskupství a o necelé dvě desítky let později zde začal působit zdejší kněžský seminář a filosofický ústav.
Devatenácté století vstoupilo do života města jednak převratným technickým pokrokem a také vývojem moderní občanské společnosti. Koněspřežní železnice, postavená mezi lety 1825 - 1832 jako první na evropském kontinentě, spojila České Budějovice s hornorakouským Lincem, a společně s vltavskou plavbou, kterou provozoval Vojtěch Lanna, urychlila přepravu zboží v severojižním směru. Tato skutečnost podnítila rozvoj obchodu a průmyslu. V roce 1847 přenesla vídeňská firma Hardtmuth do Českých Budějovic svůj podnik na výrobu tužek a keramického zboží a město tak získalo svojí první velkou továrnu. Také do té doby malý Měšťanský pivovar byl přemístěn na Linecké předměstí do blízkosti železnici, kde měl perspektivu dalšího vývoje. V roce 1895 vznikl pak jako jeho protipól Český akciový pivovar, dnešní Budějovický Budvar, který proslavil město v mnoha zemích světa.
Dvacáté století přineslo bouřlivý rozvoj. České Budějovice vyrostly ve skutečnou hospodářskou i kulturní metropoli jižních Čech a v roce 1949 se staly sídlem nově utvořeného Českobudějovického kraje.Společenské změny po roce 1989 se dotkly téměř všech oblastí života jihočeské metropole. Roku 1990 se České Budějovice staly statutárním městem, v jehož čele stojí primátor. Reformy státní správy způsobily, že město na přechodné období let 1990-1999 přestalo být administrativním střediskem kraje. Začala opět normálně fungovat církevní správa, a budějovický biskupský stolec byl proto po osmnácti letech od jara 1990 znovu obsazen.Obnovily se tradiční obchodní i kulturní vztahy se sousedním Rakouskem, Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Vedle již existujících mezinárodních smluv byla mezi lety 1990-1997 uzavřena ještě partnerství s rakouským Lincem, bavorským Pasovem, dále s městy Almere v Nizozemí, Lorient ve Francii a také se slovenskou Nitrou. Otevření hranic rovněž významně posílilo turistický ruch.Vnějším projevem porevolučních změn se stalo například vrácení některých historicky zakořeněných názvů ulic od roku 1991 nebo znovu odhalení pomníků biskupa J. V. Jirsíka a podnikatele Vojtěcha Lanny v roce 1993.
V důsledku restitučního a privatizačního procesu došlo k rozvoji obchodní sítě, k rozsáhlým rekonstrukcím domů, ale na druhé straně také ke znehodnocení mnoha památkových objektů. Zastavěná plocha se dále rozšiřovala jednak pokračující výstavbou sídlišť v prostoru Čtyř Dvorů, a jednak budováním nových kolonií rodinných domků na dosud zemědělsky užívaných pozemcích u Českého Vrbného, Suchého Vrbného, Mladého a Nemanic. Kromě toho byly vyprojektovány další obytné zóny v Rožnově, u Kněžských Dvorů, kolem Husovy kolonie i na dalších místech. V okrajových částech Českých Budějovic vyrostla kolem poloviny 90. let nová obchodní centra a supermarkety, jejichž navštěvováním si většina obyvatel města přisvojila moderní styl nakupování. Zachována zůstala tradice každoroční mezinárodní výstavy Země živitelka; v areálu výstaviště kromě toho probíhá i několik dalších pravidelných akcí (Hobby, Slavnosti piva a podobně).
Na území města vzniklo v 90. letech několik architektonicky zajímavých staveb, z nichž lze jmenovat alespoň správní budovu Jihočeské energetiky na Lannově třídě (1993), České pojišťovny na Pražské třídě (1995) nebo obchodně ekonomické centrum Budějovického Budvaru (1996). Město investovalo do netradiční konstrukce nového Dlouhého mostu přes Vltavu, který byl otevřen u příležitosti oslav osmdesátého výročí vyhlášení republiky v roce 1998.
Rozsáhlými proměnami prošla především ekonomická sféra. Většina průmyslových podniků, které poskytují zaměstnání přibližně třetině obyvatel města, se transformovala do akciových nebo jiných společností, některé fungují se zahraniční finanční účastí. Mezi nejvýznamnějšími podniky je třeba jmenovat pivovar Budějovický Budvar, jenž zároveň přijal úlohu důležitého sponzora (zejména kultury a zdravotnictví), dále tužkárnu Koh-i-noor Hardmuth, smaltovnu Sfinx či pivovar Samson, provozovaný akciovou společností Jihočeské pivovary. Ze strojírenských továren potom Motor Jikov nebo výrobce autopříslušenství Bosch s podstatným majetkovým podílem německého koncernu. Mimo to byla v Českých Budějovicích založena řada soukromých firem a akciových společností nejrůznějšího zaměření; k roku 1997 jich zde působilo zhruba 19 tisíc. Pronikavé změny nastaly také ve školství a kultuře, tedy v oblasti, která zaměstnává asi 12 procent obyvatel města. Spočívaly zejména v reorganizaci školské správy a ve vzniku soukromých, církevních a specializovaných vzdělávacích ústavů. Rokem 1991 zahájila svou činnost Jihočeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemědělskou, biologickou, teologickou a zdravotně-sociální. Českobudějovičtí obyvatelé i návštěvníci města mají celou řadu možností kulturního vyžití. Patří k nim stálá scéna Jihočeského divadla, která pořádá i letní představení na otáčivém hledišti v Českém Krumlově a několik divadel menších.
Hudební zážitky nabízí mimo jiné koncertní síň Otakara Jeremiáše, či hudební festival Emy Destinnové. Je možno i prohlédnout bohaté umělecko historické, národopisné a přírodovědné sbírky Jihočeského muzea, k němuž náleží také drobné expozice přibližující dějiny koněspřežní železnice. Od roku 1999 existuje ve městě soukromé muzeum historických motocyklů. Zájemci o výtvarné umění mohou navštívit některou ze zdejších galerií, například Alšovu jihočeskou galerii nebo Dům umění. Každým rokem se koná sochařské sympozium ve Stromovce. Předností města jsou v neposlední řadě rozlehlé plochy zeleně lákající k procházkám a odpočinkům. Dostatek vhodných příležitostí k aktivnímu sportu poskytuje přímo ve městě zimní stadion, letní a zimní plovárna, sportovní hala a další sportovní a rekreační zařízení.
V oblasti zdravotnictví a sociální péče se důležitými počiny devadesátých let stalo otevření stacionáře Arpida pro rehabilitaci tělesně postižených dětí a mládeže (1993), bezbariérového domu v Pekárenské ulici (1992) nebo městského Azylového domu (1996). Počet obyvatel Českých Budějovic se v devadesátých letech pohyboval těsně pod hranicí 100.000.

České Budějovice - stručně

29. ledna 2007 v 17:47 | LeelooDallasova |  Referáty
Leží na řekách Malše a Vltava. Byly založeny českým králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století jako královské město, aby tak upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách.
Důkladné opevnění učinilo z města strategicky důležitou pevnost jak v průběhu husitství, tak i v pozdějších dobách během stavovského povstání a následující třicetileté války.
Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí.
Devatenácté století bylo charakteristické převratným technickým pokrokem. Koněspřežní železnice, postavená mezi lety 1825-1832 jako první na evropském kontinentě, spojila České Budějovice s hornorakouským Lincem a společně s vltavskou plavbou urychlila přepravu zboží. Do dnešní doby, kdy se stotisícové město stalo centrem politickým, ekonomickým, kulturním a vzdělanostním, si také zachovalo řadu historických památek. Pro mnoho zajímavých památek jsou často navštěvovány turisty.
Určitě nejzajímavější je budějovické náměstí Přemysla Otakara II. - má čtvercový tvar o rozloze 1ha a ze všech stran je lemováno barokními měšťanskými domy s loubími. Základy domů pocházejí ještě z roku 1265, kdy purkrabí Hirzo vyměřil pravidelný plán města.V jeho středu se nachází osmiúhelníková Samsonova kašna z 18. století se sochou Samsona zápasícího se lvem od J. Dietricha. Je to největší kašna v České republice a vzdálenost protilehlých stran činí 17 metrů. Uvádí se, že náklady na její vybudování činily 19 937 zlatých a 1 groš, jenom o groš méně, než stála původní českobudějovická radnice. Nedaleko kašny směrem východním je v dlažbě zasazen tzv. Bludný kámen, na jehož místě stávala ve středověku šibenice. Pověst praví, že když na něj o půlnoci šlápne opilý turista, zabloudí v pravoúhlých uličkách.
Jako každé město mají i České Budějovice svou radnici. Je nejvýznamnější budovou na náměstí Přemysla Otakara II. . Získala svou nynější barokní podobu přestavbou v roce 1730. Její průčelí je bohatě zdobené a na atice jsou umístěny sochy čtyř ctností v nadživotní velikosti. Budete-li stát před radnicí v celou hodinu, uslyšíte zvonkohru, která hraje lidovou písničku ,,K Budějicům cesta".
Nepřehlédnutelná dominanta města Černá věž byla se svými 72 metry do nedávné doby nejvyšší stavbou ve městě (tou je teď hotel Gomel). V minulosti sloužila jako zvonice a rozhledna. Věž má celkem 5 zvonů z nichž největší má jméno Bumerin (r.1723-hmotnost necelé 3,5 tuny) a nejmladší Budvar (r.1995). V těsném sousedství se nachází barokní chrám sv. Mikuláše ze 17.století.
Na Piaristickém náměstí se nachází klášter s lezoucí žábou vzhůru po zdi. Pověst praví, že až vyleze po zdi nahoru, bude prý konec světa.Ve staré Solnici též na Piaristickém náměstí jsou zazděni tři muži, lze však vidět jen jejich obličeje. Nejstarší budova, umístěná taktéž na tomto náměstí, je Dominikánský klášter s kostelem sv. Marie.
Velmi navštěvované je i jihočeské Muzeum, které můžeme navštívit na Senovážném náměstí. Další muzeum v Českých Budějovicích je muzeum koněspřežky.
Průmysl ve městě: pivnice (Budvar, starší Samson), továrna Koh-I-Noor (malířské, kreslířské a kancelářské výrobky) a továrny na nádobí-Sfinx a Bellis.
V roce 1991 byla založena Jihočeská Universita zahrnující 5 fakult.
Kultura: dvě nejzajímavější kulturní místa-Jihočeské divadlo s dramatickými, operními a baletními soubory a Malé divadlo hrající pro děti.
Sport: Zimní stadion, letní a zimní plovárna, sportovní hala a řada sportovních center poskytuje dost možností pro aktivní a rekreační sporty přímo ve městě. Řada cyklistických stezek začíná přímo z centra, tyto stezky vám umožní pokochat se nádhernou krajinou která České Budějovice obklopuje.
Popisek fotky získáte, když na ní přidržíte ukazatel myši.
VSK Slavia

Roses

28. ledna 2007 v 20:55 | LeelooDallasova |  Kytičky

Vanilka

28. ledna 2007 v 20:48 | LeelooDallasova |  Kytičky

Kaktusy

28. ledna 2007 v 20:45 | LeelooDallasova |  Kytičky

Lilie

28. ledna 2007 v 20:31 | LeelooDallasova |  Kytičky

Another flowers

28. ledna 2007 v 20:17 | LeelooDallasova |  Kytičky

Dracula - Abraham "bram" Stocker

28. ledna 2007 v 20:07 | LeelooDallasova |  Můj čtenářský deník
Abraham "Bram" Stoker
Dracula


Román "Dracula" se stal za několik desítek let přímo pojmem, byl mnohokrát zdramatizován, zfilmován a napodobován. Román je napsán formou deníkových zápisků a dopisů. Předlohou Stokerovi byl krutý valašský vojvoda Vlada, který vládl ve 2. polovině 15. století.
Do Transylvánie přijíždí právník Jonathan Harker zprostředkovat koupi usedlosti v Londýně pro hraběte Draculu. V chmurném zámku bez služebnictva, uprostřed nepředstavitelných hrůz, dlí Jonathan jako zajatec. Podivný hrabě odplouvá do Anglie a Jonathan se zachraňuje skokem do propasti. Ocitá se v nemocnici sv. Josefa a sv. Marie v Budapešti, kam za ním přispěchá jeho snoubenka Mina Murrayová.
Zatímco Mina ošetřuje Jonathana, Lucy Westenrová, přítelkyně Miny, odmítne dva nápadníky: dr. Johna Sewarda a Quinceyho P. Morrise, protože miluje Arthura Holmwooda, s nímž se zasnoubí. Lucy trpí náměsíčností a bohužel podléhá útoku Draculy. Povolaný dr. Abraham Van Helsing z Amsterodamu se domnívá, že je Lucy nyní "Nemrtvá".
Vrací se Jonathan s Minou, teď již Harkerovou. Všichni se společně pouští do pátrání po Draculovi v Londýně. Domněnky Van Helsinga se potvrzují. Prchajícího hraběte stíhají do Rumunska na jeho zámek.
V závěrečném souboji Quincey P. Morris padne, ale Dracula je přemožen. Svět je zbaven krvežíznivého netvora a Mina je zachráněna před krutým osudem, jaký měla slečna Lucy.

Kladivo na čarodějnice - Václav Kaplický

28. ledna 2007 v 20:00 | LeelooDallasova |  Můj čtenářský deník

Václav Kaplický

Kladivo na čarodějnice

hl. postavy:
  • Kryštof Alois Lautner - děkan v Šumperku
  • Biskup hrabě Liechtenstein
  • Boblig z Edelstadtu - inkvizitor
  • Zuzana Voglicková - služebná Lautnera
  • Kašpar Hutter - bývalý šumperský soudce
Příběh začal o Velikonocích, kdy žebračka vdova Schuchová šla na
mši. Cestou se zastavila u Doroty Groerové, která jí připomínala to, co si
již dříve domluvily. Žebračka jí slíbila, že jí donese posvěcenou
hostii. Dorota ji, na radu staré Davidky, chtěla dát své krávě na kousku
chleba, aby lépe dojila. Při mši svaté si však ministrant všiml,
že žebračka svou hostii zabalila do kapesníku a nesnědla ji. Řekl to
faráři Schmidtovi a ten si ji zavolal do zakristie. Tam se jí ptali proč
to udělala a ona jim vše vypověděla.
Farář ji obvinil ze čarodějnictví a nechal ji zavřít. Odvezli ji
na zámek Velké Losiny a nechali zavolat proslulého inkvizitora Jindřicha
Františka Bobliga z Edelstadtu. Děkan Kryštof Alois Lautner s tím
však nesouhlasil. Ten chtěl zavolat Kašpara Huttra, člověka rozumného a
zkušeného. Hejtman Vinarský měl za úkol vyhledat inkvizitora
v Olomouci. Boblig na něj dobrý dojem neudělal a jeho pomocníka
Ignáce se přímo zhrozil.
Na Velkých Losinách zrovna pobývala hraběnka Angelia se svými dvěma
synovci. Inkvizitora přijala hned po jeho příjezdu, ale záhy zámek opustila
a odjela. Od hraběnčina odjezdu si na zámku Boblig žil, jako by tu byl pánem.
Tímto vlastně začaly proslulé procesy s čarodějnicemi. Po svolání
inkvizičního tribunálu začalo vyšetřování nejprve s žebračkou
vdovou Schuchovou, Dorotou Groerovou a Dorotou Davidovou. Tyto tři ženy byly
také první oběti Inkvizitora Bobliga. Děkan Lautner a jeho přítel bývalý
soudce Hutter se snažili tyto procesy ukončit, ale nijak se jim to
nedařilo. Spíš to vedlo k tomu, že inkvizitor na ně upoutal svou
pozornost. Počet obviněných se stále zvyšoval a tak kat Jokl měl stále
dost práce, protože při vyslýchání se používalo mučení, které někteří
obvinění ani nepřežili. Děkan Lautner hledal pomoc i u Biskupa
Liechtensteina v Olomouci, ale ten neprojevil přílišný zájem
na prošetření nespravedlivých procesů ve Velkých Losinách a
Šumperku. Zanedlouho se dokonce biskup obrátil proti děkanovi samotnému.
Procesy pokračovaly a Boblig z Edelstadtu, který se spojil se
soudcem Gaupem si vybíral za své oběti hlavně bohaté lidi, aby mu po
jejich usvědčení připadl majetek. Později byla upálena i Zuzana
Voglicková, mladá kuchařka děkana Lautnera a nakonec upálili i samotného
šumperského děkana Lautnera v Mohelnici za účasti mnoha tisíc zvědavců.
V procesech s čarodějnicemi celkem zahynulo šestapadesát lidí. Vždy
se však oběti přiznali až po krutém mučení. Biskup Liechtenstein
litoval své nečinnosti až velmi pozdě, když už nemohl nikomu pomoci.
Procesy skončily až, když už Boblig obviňoval každého kdo se na něj zle
podíval a když začal obviňovat i osoby z Olomouce. Jeho
hromadná obvinění byla tak fantastická, že jim už nikdo, komu zbyla
špetka rozumu, nevěřil.

Opilé Banány - Petr Šabach

28. ledna 2007 v 19:57 | LeelooDallasova |  Můj čtenářský deník

Šabach Petr

(23.08.1951)

Opilé banány

Kniha je přímo nabitá humorem. Točí se okolo života tří kamarádů, chronických záškoláků a "násosků" - Petr (vypravěč), hluchoněmý Víťa, který v jednom kuse onanuje kdekoli a kdykoli a mlátí lidi, kteří se mu posmívají. Jeho maminka potom pokaždé musí udělat dort s nápisem: Promiňte, prosím... - do třetice je zde Honza Břečka. Dvě zásadní příhody: Vypravěče, když byl ještě malý kluk, navlékli do gumové pláštěnky a vyrazili za nemocným příbuzným. Trpěl cukrovkou. Chlapci v gumovém brnění řekli, aby počkal na zahradě, na té stejné zahradě, kde stál i sádrový trpaslík. Vypravěč se tohoto trpaslíka nepopsatelně bál, protože měl podle něho obličejíček malého vrahounka. Chtěl nakouknout do místnosti, aby uviděl člověka, kterak ho zákeřná nemoc proměnila v zeleninu. Představoval si totiž, že člověk trpící cukrovkou má místo hlavy cukrovou řepu. Následkem klamného vysvětlení nemoci se jednoho dne pokusí o předávkování cukrem v domnění, že dostane cukrovku a umře... Tedy zpět k sádrovému trpaslíkovi: Toho totiž hodlá použít jako stupátko, aby lépe viděl dovnitř. Obejde příšeru tak, aby jí neviděl do obličeje. Zrůda ho však "obejme" a nechce ho pustit, následuje pád a roztržení pláštěnky... Dalším zábavným momentem je, když se naši kamarádi rozhodnou, že vyrazí na cestu k moři autem. Při jedné tajné zkušební jízdě dvakrát omylem při cestě tam a zpět naberou policistu stojícího u cesty a nakonec ještě nabourají do jiného auta a je tu soud... Celá knížka se line v lehkém alkoholovém oparu. Otcové hlavních hrdinů jsou stejně, jako jejich synové, silní alkoholici. Jednou v hospodě ve značné opilosti podepíší tzv. poselství příštím generacím, kde napíší, že komunisti jsou svině, a že se k jejich straně nikdy nehlásili. Podepsaný papírek strčí za odstávající špricnu v hospodě. Jenže spolu s nimi podepíše i jeden výše postavený občan, kterému by případný nález listiny zničil kariéru a proto je prosí, aby mu ji pomohli hledat... Knížka se odehrává v době céčkové manie. Hrdinové knížky chtějí pomoci malému chlapci, který je vydírán staršími "kamarády" a proto, když v jednom lokále uvidí závěs vyrobený ze samých céček, neváhají ani minutu a celý ho otrhají a pak ještě utečou - bez zaplacení.

Jednorožci & Paegasové

28. ledna 2007 v 18:17 | LeelooDallasova |  Animace
¨

Plyšové

28. ledna 2007 v 14:56 | LeelooDallasova |  Animace

Draci

28. ledna 2007 v 14:36 | LeelooDallasova |  Fantasia

Krajinky a obličeje

28. ledna 2007 v 14:22 | LeelooDallasova |  Fantasia

Agátka

28. ledna 2007 v 14:11 | LeelooDallasova |  Můj svět
Agátka - můj osmák degu, pravděpodobně narozená 16. 7. 2006