České Budějovice

29. ledna 2007 v 18:25 | LeelooDallasova |  Referáty

Historie a současnost města České Budějovice

Soutok velkých jihočeských řek Vltavy a Malše si v roce 1265 zvolil český král Přemysl Otakar II. k založení města Českých Budějovic, aby tak upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu.
Město se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhalo. Za věrnost královské koruně se čeští panovníci Budějovickým bohatě odměňovali udílením četných výsad a privilegií zaručujících hospodářskou prosperitu. Již na přelomu 13. a 14. století zde byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby.
V průběhu neklidného 15. Století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Sám Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil.
Se svými 4.000 obyvateli patřily středověké České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Přesto zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad.
Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky užila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věž, které se dnes říká "Černá". České Budějovice tak získaly půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 tady byla zřízena mincovna,která zpracovávala stříbro vytěžené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova.
Během stavovského povstání a následující třicetileté války zůstaly České Budějovice opět na straně císaře a odolaly útokům stavovské armády. Moderní opevnění učinilo z města strategicky důležitou pevnost, kam během války ve třicátých letech 17. století několikrát přesídlili nejvyšší zemští úředníci a zdejší kostel tehdy krátce ukrýval české korunovační klenoty.
Zatímco vlastní válečné události mnoho škod nezpůsobily, zničení více než poloviny domů zapříčinil rozsáhlý požár v červenci 1641. Obnova města trvala několik desetiletí. Barokní éra opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu.
Tereziánské reformy po polovině 18. století učinily z Českých Budějovic sídlo nově vytvořeného kraje. Ke kulturnímu významu města přispěl řád piaristů, který se tu usadil v roce 1762 a zřídil zde latinské gymnasium. Do stejné doby spadá i vznik městského divadla. Za císaře Josefa II. bylo roku 1785 založeno českobudějovické biskupství a o necelé dvě desítky let později zde začal působit zdejší kněžský seminář a filosofický ústav.
Devatenácté století vstoupilo do života města jednak převratným technickým pokrokem a také vývojem moderní občanské společnosti. Koněspřežní železnice, postavená mezi lety 1825 - 1832 jako první na evropském kontinentě, spojila České Budějovice s hornorakouským Lincem, a společně s vltavskou plavbou, kterou provozoval Vojtěch Lanna, urychlila přepravu zboží v severojižním směru. Tato skutečnost podnítila rozvoj obchodu a průmyslu. V roce 1847 přenesla vídeňská firma Hardtmuth do Českých Budějovic svůj podnik na výrobu tužek a keramického zboží a město tak získalo svojí první velkou továrnu. Také do té doby malý Měšťanský pivovar byl přemístěn na Linecké předměstí do blízkosti železnici, kde měl perspektivu dalšího vývoje. V roce 1895 vznikl pak jako jeho protipól Český akciový pivovar, dnešní Budějovický Budvar, který proslavil město v mnoha zemích světa.
Dvacáté století přineslo bouřlivý rozvoj. České Budějovice vyrostly ve skutečnou hospodářskou i kulturní metropoli jižních Čech a v roce 1949 se staly sídlem nově utvořeného Českobudějovického kraje.Společenské změny po roce 1989 se dotkly téměř všech oblastí života jihočeské metropole. Roku 1990 se České Budějovice staly statutárním městem, v jehož čele stojí primátor. Reformy státní správy způsobily, že město na přechodné období let 1990-1999 přestalo být administrativním střediskem kraje. Začala opět normálně fungovat církevní správa, a budějovický biskupský stolec byl proto po osmnácti letech od jara 1990 znovu obsazen.Obnovily se tradiční obchodní i kulturní vztahy se sousedním Rakouskem, Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Vedle již existujících mezinárodních smluv byla mezi lety 1990-1997 uzavřena ještě partnerství s rakouským Lincem, bavorským Pasovem, dále s městy Almere v Nizozemí, Lorient ve Francii a také se slovenskou Nitrou. Otevření hranic rovněž významně posílilo turistický ruch.Vnějším projevem porevolučních změn se stalo například vrácení některých historicky zakořeněných názvů ulic od roku 1991 nebo znovu odhalení pomníků biskupa J. V. Jirsíka a podnikatele Vojtěcha Lanny v roce 1993.
V důsledku restitučního a privatizačního procesu došlo k rozvoji obchodní sítě, k rozsáhlým rekonstrukcím domů, ale na druhé straně také ke znehodnocení mnoha památkových objektů. Zastavěná plocha se dále rozšiřovala jednak pokračující výstavbou sídlišť v prostoru Čtyř Dvorů, a jednak budováním nových kolonií rodinných domků na dosud zemědělsky užívaných pozemcích u Českého Vrbného, Suchého Vrbného, Mladého a Nemanic. Kromě toho byly vyprojektovány další obytné zóny v Rožnově, u Kněžských Dvorů, kolem Husovy kolonie i na dalších místech. V okrajových částech Českých Budějovic vyrostla kolem poloviny 90. let nová obchodní centra a supermarkety, jejichž navštěvováním si většina obyvatel města přisvojila moderní styl nakupování. Zachována zůstala tradice každoroční mezinárodní výstavy Země živitelka; v areálu výstaviště kromě toho probíhá i několik dalších pravidelných akcí (Hobby, Slavnosti piva a podobně).
Na území města vzniklo v 90. letech několik architektonicky zajímavých staveb, z nichž lze jmenovat alespoň správní budovu Jihočeské energetiky na Lannově třídě (1993), České pojišťovny na Pražské třídě (1995) nebo obchodně ekonomické centrum Budějovického Budvaru (1996). Město investovalo do netradiční konstrukce nového Dlouhého mostu přes Vltavu, který byl otevřen u příležitosti oslav osmdesátého výročí vyhlášení republiky v roce 1998.
Rozsáhlými proměnami prošla především ekonomická sféra. Většina průmyslových podniků, které poskytují zaměstnání přibližně třetině obyvatel města, se transformovala do akciových nebo jiných společností, některé fungují se zahraniční finanční účastí. Mezi nejvýznamnějšími podniky je třeba jmenovat pivovar Budějovický Budvar, jenž zároveň přijal úlohu důležitého sponzora (zejména kultury a zdravotnictví), dále tužkárnu Koh-i-noor Hardmuth, smaltovnu Sfinx či pivovar Samson, provozovaný akciovou společností Jihočeské pivovary. Ze strojírenských továren potom Motor Jikov nebo výrobce autopříslušenství Bosch s podstatným majetkovým podílem německého koncernu. Mimo to byla v Českých Budějovicích založena řada soukromých firem a akciových společností nejrůznějšího zaměření; k roku 1997 jich zde působilo zhruba 19 tisíc. Pronikavé změny nastaly také ve školství a kultuře, tedy v oblasti, která zaměstnává asi 12 procent obyvatel města. Spočívaly zejména v reorganizaci školské správy a ve vzniku soukromých, církevních a specializovaných vzdělávacích ústavů. Rokem 1991 zahájila svou činnost Jihočeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemědělskou, biologickou, teologickou a zdravotně-sociální. Českobudějovičtí obyvatelé i návštěvníci města mají celou řadu možností kulturního vyžití. Patří k nim stálá scéna Jihočeského divadla, která pořádá i letní představení na otáčivém hledišti v Českém Krumlově a několik divadel menších.
Hudební zážitky nabízí mimo jiné koncertní síň Otakara Jeremiáše, či hudební festival Emy Destinnové. Je možno i prohlédnout bohaté umělecko historické, národopisné a přírodovědné sbírky Jihočeského muzea, k němuž náleží také drobné expozice přibližující dějiny koněspřežní železnice. Od roku 1999 existuje ve městě soukromé muzeum historických motocyklů. Zájemci o výtvarné umění mohou navštívit některou ze zdejších galerií, například Alšovu jihočeskou galerii nebo Dům umění. Každým rokem se koná sochařské sympozium ve Stromovce. Předností města jsou v neposlední řadě rozlehlé plochy zeleně lákající k procházkám a odpočinkům. Dostatek vhodných příležitostí k aktivnímu sportu poskytuje přímo ve městě zimní stadion, letní a zimní plovárna, sportovní hala a další sportovní a rekreační zařízení.
V oblasti zdravotnictví a sociální péče se důležitými počiny devadesátých let stalo otevření stacionáře Arpida pro rehabilitaci tělesně postižených dětí a mládeže (1993), bezbariérového domu v Pekárenské ulici (1992) nebo městského Azylového domu (1996). Počet obyvatel Českých Budějovic se v devadesátých letech pohyboval těsně pod hranicí 100.000.

© 2007 Statutární město České Budějovice
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi někdy v Českých Budějovicích? A líbilo se Ti?

Ano, byl/a, a líbilo
Ano byl/a, ne nelíbilo
Já tu bydlím!
Ne nebyl/a

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.